Xena Fan Fiction CZ

molir@yahoo.com


Pro oči

Pro uši

Pro stažení


   
Bojovník...Král


   "Xeno, zpomal," zafuněla Gabriela, spěchající za svou přítelkyní. Vysoká bojovnice zkrátila svůj krok.

   "Promiň Gabrielo. Jen se to snažím mít za sebou co nejdřív."

   "Víš moc dobře, že jsme nemusely jít."

   Xena si povzdechla. "Nesnáším úvody. Tak dobře. V dopise stálo, že Joxer má být za dva dny popraven. Musíme se přesvědčit, že ho pověsí za něco, co skutečně udělal. A kromě toho nám tenkrát pomohl s bakhantkami. Dlužíme mu to."

   "A ty si mu zachránila tu jeho prdelku od té doby nejméně tucetkrát," řekla důrazně Gabriela. "Už mu nic nedlužíš. Spěcháš ho zachránit, protože máš toho blbečka ráda, smiř se s tím. Nemohla by jsi jen tak stát a dívat se, jak ho zabíjejí."

   Xena převrátila oči v sloup. Gabriela se začala smát. A šly dál.



   Xena vpochodovala na náměstí jako by jí patřilo. "Dělej Gabrielo! Když si pospíšíme, tak najdeme toho krále Rojexe, přesvědčíme ho, aby nezabil Joxera, a před soumrakem už budeme pryč. Ale máme na to jen čtyřicet dva minut a reklamy, tak sebou musíme hodit."

   "A budeme brát Joxera s sebou, až půjdeme pryč?"

   Xena zakoulela očima. "Budeme mít na výběr? Má smlouvu, a ty to moc dobře víš."

   "No, mohla by jsi ho vystrašit tím, že mu řekneš, že ho zabiješ, když nás bude sledovat."

   "To jsem už zkoušela, copak si nepamatuješ?"

   "Ale jo." Gabriela přemýšlela. "Můžeš mu říct, jak hlučné někdy v noci býváme." Lstivě se na Xenu zašklebila. Bojovnice zbledla jako stěna.

   "To by stačilo, Gabrielo. Z pomyšlení, že by nás Joxer sledoval, se mi dělá špatně."

   "Hele, támhle je." Další diskuse byla odložena, když Gabriela šťouchla do Xeny a ukázala na postavu Joxera jdoucí k nim. Měl na sobě dlouhou černou róbu a po bocích mu šli dva mohutní uniformovaní strážci. Jakmile je Xena spatřila, její ruka šáhla po meči.

   Joxerovy oči se zúžily. "Co to má znamenat?" dožadoval se odpovědi.

   Taková drzost byla už moc. Xenin bojový hněv vytryskl ven. "Máš silné nervy, chlapečku," zavrčela. Jeho tvář zrudla.

   "Další zrada!" zakřičel. "Hoďte je do vězení k tomu prvnímu."

   Než si to Xena s Gabrielou uvědomily, tak byly zajaty dalšími mohutnými strážemi a odvedeny do sklepení hradu. Muži odemkli celu, hodili je dovnitř, a práskli dveřmi.
 
 
   

   "Xeno, proč jsi nebojovala?" nechápala Gabriela. "S těmi strážemi by jsi byla hotová hned."

   "Nebylo to ve scénáři," odpověděla Xena. "Eeee, chtěla jsem říct, že jsem si myslela, že bude lepší jít s nimi. Doufala jsem, že zjistím, co se tu vlastně děje. A z tohoto ubohého vězení se bez problému kdykoliv dostaneme."

   "Jak?"

   "Pořád mám ještě pár triků ve svém scé... chci říci, že mám pár nápadů."

   "To rád slyším. Tak už půjdeme, ne?"

   Xena a Gabriela se otočily, aby se podívaly, kdo to mluvil. Malomyslně zhroucený v rohu cely seděl ...

   "Joxer?" zeptala se zmatená Gabriela. Xena se zamyšleně zamračila.

   "Je pěkné, že jste přišly," řekl truchlivě Joxer. "Bude příjemné vidět přátelské tváře až budu umírat. Samozřejmě že Joxer Skvělý bude umírat důstojně."

   "Samozrějmě, hmm... jo," souhlasila bez nadšení Gabriela.

   "Nech mě hádat," přerušila je Xena. "Ty a král Rojex jste přesní dvojnící."

   "Správně," souhlasil Joxer. "Z nějakých důvodů si myslí, že se snažím získat jeho trůn. Ale nevědí, že Joxer Veliký nepotřebuje trůny a žezla a ... a ... tanečnice a dobé víno. Síla Joxera Velikého pochází přímo z něj."

   "Jo jo," zakoulela Xena očima. "Gabrielo, skonči to."

   "Myslíš, jako ty a Meg?"

   "Meg ..." povzdechl si zasněně Joxer.

   "Může být. Tím jsme skončily s úvodem. Teď by měla přijít na řadu první bojová scéna, pokud se nepletu."

   Najednou se rozletěly dveře a dovnitř se nahrnula skupina stráží. Xena automaticky zlikvidovala většinu z nich malíčkem, a Gabriela zatím svou holí zpracovala zbylé tři. Joxer se nejistě postavil na nohy a vycházely z něho zvuky "huuuu" a "ouuuu" a "uffff".

   Přišel další strážný, ale tentokrát zastavil ve dveřích, než aby se bil s Xenou, která vydávala nedefinovatelné zvuky. "Král vás chce vidět," vysvětlil. Xena si rychle očistila oděv a vykročila ze dveří. Gabriela, Joxer a strážný spěchali za ní.

   Xena zastavila hned za dveřmi, zjevně ztracená ve svých myšlenkách. Po chvíli se Gabrila odvážila. "Xeno? Pracuješ na Plánu?"

   "A houby. Snažím se vzpomenout si, kde je v těhlech dnešních kulisách trůnní sál."

   "Tudy," řekl strážný, když poznal svou narážku. Následovali ho několika sály, přes nějaké nádvoří a nahoru po několika schodech. Nakonec dorazili ke dveřím, ale strážný měl smlouvu jen na dvě věty, a tak na ně pouze mlčky ukázal. Když mu poděkovali, uklonil se a odešel.

   Xena zaklepala na dveře. "Pojďte dál!" ozval se hlas. A tak šli.

   Král Rojex seděl na svém trůnu, ale vstal a přivítal se s nimi.

   "Musím se vám omluvit za to, že jsem vás poslal rovnou do vězení, bez jakéhokoliv soudu. Doufám, že můžeme začít znovu." Natáhl svou ruku. "Já jsem Rojex, král tohoto území."

   "Těší mě. Já jsem Xena." Xena mu potřásla rukou. "Toto je Gabriela." Gabriela potřásla králi rukou.

   "Je příjemné aspoň jednou potkat civilizované bojovníky," řekl král laskavě. Xena si podezíravě prohlížela dobře zařízenou místnost.
 
 
   

   "Kde je tvůj údajně oddaný zcela mimo podezření stojící velkých plánů plný rádce toužící tě zabít a nastoupit na tvé místo jako právoplatný nástupce?" zeptala se.

   "Žádného nemám," odpověděl král. "Před léty utekl s pokojskou."

   "Nech mě hádat ... deset roků."

   "No ... ne ... víc jak devět," řekl zamyšleně král mnouce si bradu. "Možná osm a půl ... no bylo to v roce Ovocného Netopýra ..."

   "A nemáš hezkého, útlocitného, avšak zcela nezkušeného a trochu idealistického syna?" zeptala se Gabriela s nadějí. Xena se na ni podívala Pohledem. Gabriela pokrčila rameny a rozpačitě se usmála.

   "Bohužel ne. Všechno, co mám, je můj domácí králíček."

   "Podívej, pokud nemáš vyšinutého rádce nebo potomka toužícího po moci, tak kdo podle tebe potom stojí za Joxerem snažícím se získat tvůj trůn?" zeptala se Xena. "Na to, aby to napadlo jeho samotného, je moc hloupý, to mi věř."

   "Jo," řekl Joxer rychle. "Myslím ... hej! To se mi nelíbí! Joxer Vel..." Náhle byl umlčen, když mu Gabriela položila ruku přes pusu.

   "No nejsem si jistý," řekl král nejistě. "Ale nepotulují se tu po okolí nějací šílení brutální náčelníci, kteří s tebou jezdili a teď tě nenávidí?"

   Xena s Gabrielou se na sebe podívaly. "Hmm ... nikdo."

   "No a co takhle nějaký bůh?"

   Xena a Gabriela se na sebe znovu podívaly. "Ares?" zeptala se Gabriela.

   "To není jeho styl," řekla zadumaně Xena. "Hej, počkejte chvilku ..." Podívala se podezíravě na Joxera. Ten začal pomaličku couvat.

   "Um, bylo pěkné že jste přišly," řekl nervózně. "Já už budu muset jít. Slyšel jsem, že Hercules by potřeboval dalšího posk... myslel jsem partnera."

   "Nene, nikam nepůjdeš", řekla Xena, a přitáhla si ho k sobě. "Řekni nám pravdu. To všechno není spiknutí, že?"

   "Hele Xeno ..." Gabriela poklepala bojovnici na rameno. "Chtěla jsi říct, že to JE spiknutí."

   "Ne, měla jsem na mysli, že to není spiknutí. Autor nemohl vymyslet dobrý příběh, a tak si vymyslel laciný reklamní trik a doufal, že to bude dost zábavné na to, aby tím zakryl nepřítomnost jakékoliv zápletky."
 
  Pro oči

Xena Fan Fiction CZ
   

   "Co, už zase?" Xena a Gabriela si vyměnily podrážděné pohledy.

   "Dobře, je to pravda," přiznal Joxer. "Ale mne z toho vinit nemůžete. Mamka vždycky měla radši bratra. Já jsem jen přívěšek."

   "To máš pravdu." Xena ho nechala jít. "Promiňte, že jsme Vás obtěžovaly, Vaše Veličenstvo."

   "Žádný problém," pokrčil král rameny. "Však víte co se říká, není malých rolí." Všichni se zasmáli.

   "Pravda," řekla Xena. "A já jsem Sandra Dee. Pojď Gabrielo, najdeme si zapadlou mýtinu v zapadlém lese a vyslečeme se. Už je to celých čtyřicet dva minut co jsme se nelíbaly."

   "Um, a nemusíme počkat, až naběhnou závěrečné titulky?"

   Xena zakoulela očima. "Aa jo. Tak rychle, ať už jsou tady!"



Žádné praštěné dramatické konvence nebyly poškozeny v průběhu psaní.